Jak by mohly vypadat vysokorychlostní tratě v Brně a Jihomoravském kraji?

V Česku vrcholí v roce 2025 přípravy na výstavbu vysokorychlostních železnic. Poté, co se o nich hovořilo teoreticky již od 80. let se poslední dvě vlády opravdu opřely do příprav. Doposud ale neexistoval komplexní plán celé sítě vysokorychlostních železnic. My v Institutu Puls jej nyní přinášíme a vy se můžete podívat na detaily.

Vysokorychlostní tratě umíme postavit levněji a rozsáhlejší. Brání tomu chaotické plánování a neochota naslouchat krajům

V Institutu Puls jsme se rozhodli rozšířit plány Správy Železnic tak, aby vysokorychlostní tratě sloužily obyvatelům všech regionů a rozvíjeli ekonomický potenciál celé České republiky. Komplexní plánn vysokorychlostních železnic jménem Superkonektor navrhuje pro páteřní síť výstavbu 851 kilometrů vysokorychlostních a 328 kilometrů konvenčních tratí. Současné plány Správy železnic počítají jen s 600 - 800 kilometry tratí, tedy téměř o třetinu méně. Díky použití španělské metody výstavby a naceňování stavebních prací zároveň návrh Superkonektor vychází o téměř 170 miliard korun levněji než menší síť navrhovaná Správou Železnic.

Důvody, proč se nedaří tvořit a budovat ambiciózní vysokorychlostní tratě je především v tom, že se plánují po krátkých úsecích podle toho, kde se zrovna povede vyjednat povolení. Přitom pokud bychom si dokázali jako celé společnost, politici a vedení krajů a měst sednout nad komplexním plánem, pomohlo by to pak rychlosti příprav i výstavby. Důležité je znát celý plán jeho náklady a přínosy a pak se podle toho rozhodovat. Spravedlivě a participativně s účastí centrálních úřadů, krajů a samospráv i občanů.

Do hodiny v Praze nebo Brně z každého krajského města a rychleji než autem

Naše ambice jsou opravdu zvýšit atraktivitu železnic a přispět tak k lepšímu životnímu prostředí. Pokud nebude železnice dostatečně rychlá, stále bude většina lidí nasedat do auta. V našich plánech je jízda vlakem časově výhodnější než jízda autem pro 5,5 milionu obyvatel. V roce 2024 to platí pro pouze zhruba 700 tisíc lidí. Při realizaci vysokorychlostních tratí podle Superkonektoru je cesta vlakem rychlejší oproti autu na 65 trasách mezi krajskými městy, zatímco návrh Správy železnic dělá vlak rychlejší pouze na 38 trasách. Naší ambicí totiž bylo nejen zrychlit cestu mezi centry jako je Praha a Brno, ale především zlepšit dostupnost jednotlivých krajů a krajských měst. Náš plán tak realizuje ambici být do 60 minut z každého krajského města v Praze nebo Brně.

Jak mohou vypadat vysokorychlostní tratě v Jihomoravském kraji?

V Jihomoravském kraji přebíráme základní ideu rychlých spojení ve směrech z Brna na Prahu, Vídeň, Bratislavu a Ostravu. Oproti návrhu SŽ však doporučujeme několik významných změn. Především prosazujeme vedení všech těchto tratí na hlavní nádraží v Brně, ať už v současné nebo odsunuté poloze, aby zde byl zachován centrální přestupní uzel mezi všemi dálkovými i regionálními směry. To se samozřejmě nevylučuje s využitím koridorů rychlých spojení k obsluze dalších částí města, nakolik to jejich volná kapacita dovolí. Potenciál této možnosti by měla prověřit samostatná studie zaměřená primárně na potřeby Brna a Jihomoravského regionu. Druhou změnou oproti návrhu SŽ je vedení trati do Vídně novou přímější a tedy také rychlejší stopou. Konečně třetí významnou změnou je úsek Brno - Přerov s pokračováním dále na Ostravu. 

Vzhledem k tomu, že pro dosažení konkurenceschopnosti železnice bude třeba v tomto úseku postavit plnohodnotnou VRT, doporučujeme realizovat rovnou tuto stavbu a případnou modernizaci stávající trati Brno - Přerov pojmout primárně pro potřeby regionální a nákladní dopravy, čímž výrazně klesnou náklady potřebné na tuto akci. Výstavba tohoto úseku podle stávajícího záměru SŽ pro dálkovou dopravu totiž stojí prakticky stejně jako stejně dlouhá VRT, ale nepřináší ani zdaleka takové přínosy. Výsledné zlepšení dostupnosti není v Jihomoravském kraji tak výrazné jako v jiných regionech, dosahuje jen cca 20 tisíc nových potenciálních cestujících pro dojížďku do Brna. Je to dáno především samotnou podstatou VRT, která neslouží primárně k obsluze krátkých relací, na kterých není v porovnání s automobilem konkurenceschopná v pojetí dopravy "od dveří ke dveřím". Při vyhodnocení pro cesty do jiných krajů by byl výsledek návrhu PULS výrazně lepší.

Letištní expres Brno Tuřany

Současný stav

Areál letiště je napojen z městské části Slatina po ulici Řípská / Evropská. Tato ulice je napojena na dálnici D1 na exitu 201. Parkoviště je vzdáleno 1,8 km od dálniční křižovatky.

Na letiště vede ze stanice Brno-Slatina vlečka ke stáčecímu místu, které je určeno pro dvě železniční cisterny. Pro výměnu cisteren je zřízena jedna kusá kolej délky 110 m.

Navrhovaný stav

Aktuální stav přípravy vysokorychlostních tratí a přestavby železničního uzlu Brno zahrnuje i zastávku na kolejovém obchvatu Brna, který vychází ze stanice Brno Vídeňská souběhem s dálnicí D1. Souběh je veden severně od dálnice až po překročení trati Brno – Přerov (přes Chrlice). Následně podejde dálnici tunelem a přichází do prostoru současné vlečky. Nová trať bude zahloubena v zakrytém zářezu, kde bude zřízena zastávka. Při výstavbě bude dočasně zrušeno stáčecí místo. Po dokončení bude obnovena kolej vlečky. Ta bude sloužit i pro regionální spojení osobní dopravy na nové hlavní nádraží. 

Provozní koncept

Na povrchovou zastávku bude z hlavního nádraží jezdit řada 550 (dvouvozový RegioPanter Jihomoravského kraje) v půlhodinovém intervalu. Jízdní doba je 8 min, potřeba jednotek 1 ks.

Na podzemní zastávce obchvatu měly zastavovat kategorie R a IC ve směrech Olomouc, Ostrava, Vsetín a Zlín v hodinovém taktu. Změnou trasování VRT přes stanici Brno Vídeňská je možné na zastávku Brno-Tuřany přivést od západu pouze dálkovou dopravu od Jihlavy / Žďáru nad Sázavou. Ostatní relace budou s přestupem ve stanici Brno hl.n.

Cestovní doby

Tabulka porovnává cestovní doby veřejnou dopravou a autem ze všech krajských měst. Průměrná dojížďka k vlaku je 20 min s výjimkou Prahy, Plzně, Ostravy a Bratislavy/Vídně, kde se počítá 30 min.

Chcete podpořit ambicióznější vysokorychlostní tratě?

Napište e-mail vašim krajským zastupitelům a pošlete jim tento článek. Seznam emailových adres zastupitelů Jihomoravského kraje najdete zde nebo stačí kliknout na tento odkaz: