Česko může být superkonektorem Evropy. Stačí mít větší ambice ve výstavbě vysokorychlostních tratí

Vysokorychlostních tratí můžeme postavit v kratším čase a při nižší ceně o třetinu více, ukazuje nová studie

(ČR/ embargováno na 8:00 12.6.2024) Institut Puls vydal novou studii Superkonektor, která zpracovává návrh českých vysokorychlostních tratí, ceny výstavby a počítá navýšení potenciálů mobility obyvatelstva pro jednotlivé kraje. Navrhuje zhruba o 200 km více vysokorychlostních tratí než Ministerstvo dopravy doplněných 300 km konvenčních tratí propojujících regiony. To vše za menší cenu, než současné plány Ministerstva dopravy. 

“Nechceme nijak měnit současné plány Ministerstva dopravy. Rozšiřujeme zadání tak, abychom se stali plnohodnotnou křižovatkou Evropy” uvádí studii jeden ze zakladatelů Institutu pro udržitelnou infrastrukturu Puls Martin Hausenblas a dodává “Pokud je dnes rychlejší jet vlakem z Berlína do Vídně okolo Česka, pak se z nás stává spíše kruhový objezd. A na tom se nic neděje, jen se pěstují tulipány. Být evropskou křižovatkou je přitom unikátní konkurenční výhoda Česka, její poloha v centru Evropy nás k tomu předurčuje. Z toho mohou benefitovat občané i firmy.”

Superkonektor vznikl ve spolupráci dopravních analytiků, geografů, projektantů a celé řady dalších expertů. Za základní zadání si vytknul několik parametrů. Všechna hlavní spojení musí být konkurenceschopná cestě autem, tedy rychlejší vlakem minimálně o 10 minut. “Pouze železniční doprava, která je rychlejší než ta automobilová může vést ke snižování emisí a udržitelnosti. Udržitelnost, společenská spravedlnost, prosperita a bezpečnost jsou našimi klíčovými hodnotami,” představuje Institut Puls jeho ředitel Adam Ondráček. Zatímco v roce 2023 byla jízda vlakem výhodnější pro 700 tisíc lidí v Česku, při výstavbě vysokorychlostních tratí podle Superkonektoru by pak bylo výhodnější jež vlakem až pro 5,5 milionu obyvatel Česka. “Pokud Česko chce dekarbonizovat dopravu a přispět k naplnění svých klimatických cílů, zde vidíme jasnou cestu jak toho dosáhnout,” uzavírá Ondráček.  

Dalšími klíčovými parametry pro tvorbu návrhu bylo napojení všech krajských měst do hodiny času do Prahy nebo Brna, napojení českých mezinárodních letišť na vysokorychlostní tratě, integrovaný taktový jízdní řád po vzoru Švýcarska a dokončení projektu do roku 2040. Všechny tyto parametry se povedlo autorům studie zpracovat do návrhu a propočítat cenu realizace i její přínosy v navýšení potenciálu mobility pro jednotlivé kraje. 

Superkonektor tak navrhuje celkem 1 179 km nových tratí, z toho 851 km vysokorychlostních a 328 km konvenčních. Aktuální plán Ministerstva dopravy počítá s 600-800 km vysokorychlostních tratí. 

Náklady na výstavbu podle návrhu Institutu Puls přitom mohou být menší, než náklady podle současných plánů Ministerstva dopravy. Klíčem je způsob řízení projektu a vysokorychlostních tratí. Otevření trhu konkurenci, jasný dlouhodobý politický závazek síť vybudovat, unifikace železničních objektů po vzoru lega, nebo rozdělení výstavby na železniční “spodek” a “svršek” Zatímco násep, odvodňovací kanály a podobné stavby může dělat jakákoliv firma, svršek v podobě kolejí, signalizace a dalších musí dělat ty specializované. “V Česku ale železnice staví kompletně jen specializované firmy, což snižuje konkurenci a prodlužuje výstavbu vysvětluje Martin Hausenblas a dodává “Nezapomínejme také na to, že kromě inflace se každý rok ceny stavebních prací zvednou cca o 5 procent. Proto jsme zjišťovali, kde staví nejrychleji a nejlevněji a je to jednoznačně Španělsko, které má také nejrozsáhlejší síť vysokorychlostních tratí v Evropě”. Analytici tak rozdělili plánované tratě na standardní stavby a mosty a tunely a podle toho počítali ve španělských cenách náročnost celého plánu. Ten při skoro o třetinu větším rozsahu stojí o 170 miliard korun méně, než počítají nyní plány Správy železnic. 

Zásadní změnou oproti současným plánům Správy železnic je vysokorychlostní trať z Plzně do Bavorska. V současné době obsluhuje spojení s jedním z nejbohatších regionů Evropy jednokolejná neelektrifikovaná trať místy limitovaná na 70 km/h. Součástí studie Superkonektor je i model týmu geografů doc. Miroslava Marady z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, který vysvětluje přínosy nových vysokorychlostních tratí. „Rychlejší spojení umožní cestujícím zatraktivnit cestu i do vzdálenějších míst a naopak – tato místa budou pro dojíždějící atraktivnější,” vysvětluje doc. Marada. Z toho vychází i model, který vyjadřuje potenciální nárůst propojených obyvatel a ekonomických subjektů vyjádřený výší jejich produkce HDP.

“Největší navýšení potenciálních ekonomických kontaktů vidíme právě ve spojení mezi Plzní a Bavorskem. Je výrazně větší, než například dopad výstavby vysokorychlostní tratě z Prahy do Drážďan. Podobně vidíme zásadní rozvoj potenciálu propojených obyvatel v ose mezi Královéhradeckým a Libereckým krajem a polským příhraničím,” pokračuje doc. Marada a doplňuje jej jeho kolega dr. Michal Kowalski: “Počet potenciálních propojených obyvatel a ekonomických subjektů se v Česku zvýší průměrně o 115 % v porovnání s dnešním stavem. Díky výstavbě vysokorychlostních tratí mohou mít české regiony obdobnou potenciální dostupnost, jako třeba regiony v Německu, nebo Belgii.”

Kompletní studii Superkonektor naleznete na webu www.pulse.institute a jednotlivý obrazový doprovod ke stažení v této složce. Citovaní respondenti jsou vám k dispozici pro interview či vystoupení ve vysílání. 

Kontaktní osoba:

Adam Ondráček

Ředitel, Institut Puls

Tel.: +420 732 957 387

E-mail: adam@pulse.institute

Superkonektor byl představen na kulatém stole 28.3.2024 zástupcům vlády, politickým reprezentantům a odborné veřejnosti.