Varianta Radobýl umožňuje rychlý rozvoj vysokorychlostních železnic s ohledem na obyvatele Ústí i ostatních dotčených obcí

Foto: Kudyznudy

Ve spolupráci se Sdružením obcí dotčených VRT připravil Institut Puls alternativní variantu vedení vysokorychlostní tratě v Ústeckém kraji. “V souladu s našimi hodnotami prosazujeme udržitelná a společensky spravedlivá řešení. Tedy vysokorychlostní železnici, která neobsluhuje výhodně jen Prahu, Ústí a Drážďany ale i obce po cestě a volíme taková řešení, které snižují hlukovou zátěž z nákladní dopravy pro místní” uvádí ředitel Institutu Puls Adam Ondráček. “Tunely navržené ve variantě Radobýl tak mají například menší sklon. Tím pádem jimi může projíždět nákladní vlak s větší zátěží a sníží se tím pádem četnost průjezdu nákladních vlaků okolo obcí. Protože jich bude potřeba prostě méně. Zároveň nižší sklon tunelu umožňuje úsporu v energiích a menší zátěž na napájení vysokorychlostní tratě,” dodává Ústecký patriot a podnikatel Martin Hausenblas a pokračuje: “Navrhovaná varianta Radobýl vytváří dynamické prostředí pro rozvoj mobility v celém regionu a nedílnou součástí navazujících kroků je i naplánování obchvatu Litoměřic či nákladního překladiště pro kamionovou a železniční dopravu.”

Díky souběhu nákladních a osobních vlaků pojme tunel až o 30 % více vlaků, které tak nebudou zatěžovat lokální dopravu na železnicích v údolí Labe. Varianta Radobýl rovněž zajišťuje odklonění nákladní dopravy z centra Ústí nad Labem a Litoměřic při zachování všech výhod rychlé osobní dopravy. V Ústí počítá s principem jednoho centrálního nádraží oproti dvěma až třem nádražím pro osobní dopravu jak je tomu ve variantách Správy Železnic. Jedno centrální nádraží bude napojené na městskou hromadnou dopravu i na lokální vlakové linky. Benefity z vysokorychlostní tratě tak bude čerpat opravdu každý, nejen obyvatelé Dráždan, Prahy a Ústí, ale všech obcí podél trasy. 

Variantu Radobýl zpracoval Institut Puls pro Sdružení obcí dotčených VRT v Ústeckém kraji, které společně podepsali v lednu 2024 memorandum o spolupráci a společném postupu. 

"Pro obyvatele Chlumce je nyní daleko schůdnější varianta Český Újezd, coby součást varianty Radobýl. Nabízí nám možnost realizovat ji v málo obydleném prostoru, umožňuje lepší protihluková opatření a dobře dostupné zázemí stavby. V případě jediné varianty navrhované v úseku Ústí nad Labem směr státní hranice s Německem Správou železnic se obáváme nutnosti otevřeného výkopu namísto ražby kvůli geologicky rizikovému území, ztráty spodních vod a ohrožení statiky domů v blízkosti stavby.Navíc ve variantě navrhované Správou železnic bude docházet k rozjíždění a brždění nákladních vlaků kvůli odbočce na překladiště u Chabařovic,“ říká starostka Chlumce Veronika Srnková (Šance pro Chlumec) a dodává „Nechceme stát v cestě rozvoji Česka, někudy to vést musí. Ale dává smysl zkombinovat trasu, ve které alespoň místní nebudou trpět kvůli nákladní dopravě. Právě proto schválilo již 5 obcí včetně Ústí n. Labem memorandum, ve kterém požadujeme především snížení dopadů nákladní dopravy a kvalitní dopravní obslužnost v centrech měst. Sdružení obcí v memorandu reprezentuje zhruba 100 tisíc občanů Česka a proto si myslím, že je vhodné vést vyrovnaný dialog s Ministerstvem dopravy i Správou železnic.“

Varianta Radobýl ve srovnání s variantami Správy Železnic nabízí srovnatelnou dobu stavby, ve skutečnosti i nejkratší ze všech posuzovaných variant. Ministerstvo dopravy argumentuje opakovaně prodloužením procesu kvůli nutnosti udělat geografický průzkum variantě Radobýl. Ten je přitom nutné ale provést i ve variantách navrhovaných Správou Železnic. 

Variantu Radobýl lze částečně napojit i na varianty Správy železnic a vytvořit tak řešení, které vyhovuje jak již naprojektovaným plánům Správy Železnic a zároveň minimalizuje negativní dopady nas obce v Ústeckém kraji. Vyústění tunelu ve variantě Radobýl se narozdíl od ostatních variant nenachází v zóně aktivních nebo potenciálních sesuvů. 

Detaily k návrhům trasy najdete přiložené v prezentacích.

Pro dotazy se na nás neváhejte obrátit. Kontaktní osobou je analytik dopravního týmu Institutu Puls:

Petr Panský

petr.pansky@pulse.institute

+420 702 200 708

Kompletní dokumentaci naleznete ZDE

Previous
Previous

Výroční zpráva Institutu Puls za rok 2023

Next
Next

Česku hrozí, že nedosáhne na evropské finance na rozvoj železnice, ukazuje nový dokument Evropské rady