Česku hrozí, že nedosáhne na evropské finance na rozvoj železnice, ukazuje nový dokument Evropské rady
19.12.2023 dosáhla Evropská rada dohody s Evropským parlamentem na základních parametrech páteřní dopravní infrastruktury v Unii, informuje ve své tiskové zprávě. Páteřní dopravní projekty, tzv. TEN-T je plán železnic, vysokorychlostních tratí, silnic, dálnic, přístavů a letišť, jež mají být páteří a infrastrukturou sjednocené Evropy a přispívat k narovnávání rozdílů mezi regiony.
V nově dosažené dohodě tak specifikuje Evropská Unie parametry této infrastruktury, na základě kterých může být spolufinancován unijními prostředky. Ukazuje se ale, že Česko si svou ambicí nechává unikat unijní prostředky na výstavbu železnic a vysokorychlostních tratí. “V Česku odpovídá novému požadavku EU pouhých 35% železnic zařazených do jádrové sítě TEN-T plánovaných k současnému dni,” vysvětluje dopravní expert Ing. Jiří Kalčík z Institutu Puls. Evropská rada a parlament se shodli na tom, že klíčovými parametry tratí z jádrové sítě TEN-T bude rychlost alespoň 160 km/h do roku 2040. V tomto ohledu má Česko malé ambice. Z velké části jde o zastaralá usnesení vlády z roku 2017 a parametry evropské dopravní sítě domluvené v prosinci zatím Česká republika neimplementovala do svých záměrů.V jádrové síti TEN-T jsou aktuálně zaneseny od Evropské Unie tratě od Drážďan přes Prahu, Brno a do Vídně, Z Brna do Ostravy a z Prahy směrem přes Plzeň na Norimberk. “Jenže například na úsecích Plzeň-státní hranice jak přes Domažlice, tak přes Cheb jsou tratě po modernizaci částečně jednokolejné a limitované na rychlost 90 km/h. Dalším novým požadavkem na síť TEN-T je i napojení letišť na dálkovou dopravu, což v případě Letiště Václava Havla zatím připraveným projektem Česko také nesplňuje” dodává Jiří Kalčík. Ve výsledku tak například současná koridorová trať z Prahy do Bavorska naplňuje požadavek na rychlost 160 km/h a více jen ze 2% ukazuje analýza dopravních expertů Jiřího Kalčíka a Petra Panského. Česko a Bavorsko zároveň ale uzavřelo jménem současného ministra dopravy Martina Kupky memorandum o navýšení rychlosti na trati do Bavorska na 200 km/h.
Společně působí v Institutu Puls a připravují nyní komplexní model vedení vysokorychlostních tratí v Česku. Jejich návrh, který konzultují se širokou odbornou veřejností bude mimo jiné zajišťovat i dosažení parametrů nově požadovaných Evropskou unií na všech koridorech jádrové sítě TEN-T i v dalších významných směrech.
Institut Puls založili filantrop a ústecký podnikatel Martin Hausenblas, diplomat a bývalý ministr životního prostředí Petr Kalaš a komunikační expert Adam Ondráček. Institut Puls prosazuje vznik tzv. českého super konektoru - dopravní, energetické a datové křižovatky Evropy. Jedná se mu o rychlou výstavbu vysokorychlostních tratí, které napojí všechna krajská města do roku 2035 a rozsáhlé rozšíření přeshraničního elektrického vedení pomocí podzemních vysokonapěťových kabelů pro možnosti importu i exportu energie právě podél vysokorychlostních železnic. Podél koridorů Institut Puls prosazuje i uložení optických datových kabelů, které by z Česka mohli udělat evropské datové úložiště a centrum rozvoje zpracování dat a umělé inteligence.
Energetické přeshraniční konektory jsou dalším páteřním projektem EU. V listopadu vydaná regulace Evropské komise specifikuje tzv. Projekty společného zájmu v energetice (PCI - Projects of common interest). Zatímco se na seznam dostali energetické interkonektory například mezi Rumunskem a Maďarskem, celá řada interkonektor mezi Francií a Španělskem či Belgií, interkonektory mezi Německem a Rakouskem, v seznamu projektů jsou pouze tři interní vedení elektřiny uvnitř Česka a potrubí na zelený vodík, které má vést z Ukrajiny do Německa. “Vytváří to tak budoucnost Česka jako ostrovního státu, kde si všechnu energii vyrobíme z drahého jádra, plynu a uhlí. Přitom přebytky z větrných elektráren u Severního a Baltského moře bychom mohli klidně dovážet a když nefouká, používat záložní plynové elektrárny. Jsme na křižovatce - buď zničíme českou průmyslovou konkurenceschopnost drahými energiemi, anebo jich část budeme dovážet. Evropská Unie to vidí jako budoucnost, Česko zatím nikoliv,” komentuje vývoj spoluzakladatel Institutu Puls Martin Hausenblas. Právě díky využití přeshraničních vedení a integraci energetiky celé střední Evropy by mohlo dojít ke snížení cen silové elektřiny o 29 % ukázala nedávno vydaná studie prestižního think-tanku EMBER.
“Je klíčové, aby Česko nyní využilo Evropských voleb ke zviditelnění svého potenciálu evropského super konektoru a dalo Evropské radě jasně najevo novým usnesením, že má větší ambice v rozvoji železnic, vysokorychlostních tratí i energetických interkonektorů. Ještě stále můžeme napravit naši dlouhodobou nečinnost v evropském vyjednávání” uzavírá ředitel Institutu Puls Adam Ondráček.
Více informací naleznete na www.institutpuls.cz a vybrané pasáže z citovaných dokumentů se zdroji níže. Veřejné projednání návrhu koncepce „Dopravní sektorové strategie 3. fáze, pro období 2024 – 2030 s výhledem do roku 2050“ proběhne pak ve čtvrtek 18. Ledna 2024.
Kontaktní osoba:
Adam Ondráček
Ředitel a spoluzakladatel
Institut Puls
+420 732957387
adam@pulse.institute
