Německo se odklání od plynu a místo Nordstreamu staví elektrický kabel s Estonskem
Tisková zpráva 18.10.2023
Německý a estonský provozovatelé energetické sítě podepsali již v květnu 2023 memorandum o spolupráci na postavení nového podmořského elektrického kabelu. Estonsko masivně investuje do výstavby větrných elektráren u pobřeží Baltského moře a může tak prodávat své přebytky pomocí podmořských vysokonapěťových kabelů do Německa. To tak nahradí nefunkční projekt Nord Stream a definitivně se otáčí k plynu zády. Nedávno vydaná studie EMBER poukazuje na to, že na pobřeží Baltského moře může do roku 2030 vzniknout až 14 gigawatt větrných parků, tedy ekvivalent sedmi českých jaderných elektráren Temelín.
Zpráva přichází v době, kdy jsou známá čerstvě zveřejněná data o výpočtech celoživotních cen jednotlivých energetických zdrojů v Evropské unii. Studie v magazínu Nature porovnává náklady na jednu megawatt hodinu vyrobenou po dobu životnosti zdroje. Zatímco u větrných elektráren se náklady pohybují okolo 600 Kč (25 USD) již v roce 2030, ve stejnou dobu vystoupají náklady na elektřinu z plynu a uhlí až na 3 600 kČ (150 USD).
Přitom na uhlí a plyn spoléhá český Národní energeticko klimatický plán až do roku 2033. Plán dnes ve středu 18.10.2023 má na programu jednání vláda. “Jeho přijetí v současné podobě by ale efektivně znamenalo několikanásobné zhoršení životní situace českých domácností oproti průměru Evropy a konec české ekonomické konkurenceschopnosti. Zrovna tu ale chce současná vláda posilovat,” komentuje ředitel Institutu Puls Adam Ondráček. “Pokud končí uhlí - a je to dobře, protože Česko je kvůli němu v přepočtu na člověka pátým největším znečišťovatelem na světě - a zároveň nedokážeme dostatečně rychle povolovat obnovitelné zdroje, tak nám zbývají dvě cesty. Předělat uhelné elektrárny na plynové a zdecimovat české občany a průmysl nepředvídatelně vysokými cenami energie z plynu nebo začít část elektřiny dovážet,” předkládá řešení ředitel Institutu Puls Adam Ondráček. Druhé řešení také znamená snížení ceny silové elektřiny o 29% díky levným větrným zdrojům v Baltu a Černém moři, jak ukazují studie EMBER.
Právě na možnosti snížení cen elektřiny upozornila nedávno vydaná analýza prestižního mezinárodního think-tanku EMBER, která spočítala, že pokud by se státy střední Evropy propojili přeshraničními kabely, dojde ke snížení ceny elektřiny o 29% v celém regionu. Studii nyní vydal v češtině Institut Puls a představil ji i 2. Října vládnímu výboru pro udržitelnou energetiku a dopravu. Na to upozornil i člen výboru pro udržitelnou energetiku a dopravu, bývalý český premiér a eurokomisař Vladimír Špidla: “Scénáře Národního energetického a klimatického plánu založené na soběstačnosti jsou nerealistické a musíme počítat s dovozem energie ze zahraničí. Nutné je také přidat model, který nespoléhá na výstavbu nových jaderných bloků. Možná už nebude čas je ani postavit. To stejné platí o uhelných zdrojích. Doly se začnou zavírat příští rok, scénáře přitom s energií z uhlí počítají až do roku 2033.”
Institut Puls je nezávislou organizací, která v Česku a Evropě prosazuje rozvoj vysokorychlostních železnic a mezinárodních energetických a datových interkonetorů. Jeho ředitel Adam Ondráček vysvětluje: “Česko může začít využívat své nesporné konkurenční výhody. Naše poloha nám umožňuje stát se superkonektorem mezi západním a východním křídlem Evropy a zajistit si tak levnou a čistou energii a konkurenceschopnost našich podniků. Jen musíme otevřít hranice a část energie dovážet vysokonapěťovými kabely. Pomeranče taky nepěstujeme na Vysočině.”