Letištní expres má v základním režimu pendlovat mezi pražským Hlavním nádražím a letištěm s jedinou mezizastávkou na Můstku. Cílová jízdní doba má být devět minut. Pro zajištění intervalu 15 minut jsou potřeba dvě vlakové jednotky, které se budou otáčet na letišti na koleji číslo 52; předpokládaná vjezdová rychlost je 80 km/h a odjezdová 60 km/h.

Pro vybrané letecké společnosti se uvažuje možnost odbavit zavazadla už na Hlavním nádraží, což cestujícím zkrátí a zjednoduší cestu. Kapacita infrastruktury je navržena tak, aby bylo možné do jízdního řádu vložit navíc až osm dalších vlaků za hodinu, které by mohly přijet ve směru od Zahradního Města – například linky z Českých Budějovic, Brna nebo Hradce Králové.

Superkonektor dále rozvíjí návrh vysokorychlostních tratí Ministerstva dopravy a Správy Železnic tak, aby splňoval sadu rozšířených podmínek zahrnujících napojení všech krajských měst vysokorychlostní tratí do Prahy a Brna do 1 hodiny tak. Cílem je aby toto spojení bylo konkurenceschopné oproti cestě autem a zároveň napojovalo všechny přeshraniční významné přepravní směry. Již v prvotním návrhu infrastruktury jsou zohledněny požadavky na infrastrukturu potřebné pro taktový provoz a je zajištěno přímé napojení letišť pro zajištění synergie železniční a letecké dopravy. Zásadní je rychlá výstavba v kompletním rozsahu sítě do roku 2035 s ohledem na možnost značných úspor plynoucích z rozsahu projektu a jako protiopatření redukující vliv růstu cen stavebních nákladů.

Na začátku října vydal Institut Puls v češtině dvě studie organizace EMBER, které představují vizionářský pohled na energetickou budoucnost střední a východní Evropy (CEE). Podrobné analýzy zdůrazňují potenciál regionu v oblasti větrné a solární energie a naznačují, jak by mohly tyto země dosáhnout energetické soběstačnosti a bezpečnosti, pokud by přijaly ambiciózní strategie dekarbonizace. Klíčovým prvkem je posílení přeshraničních energetických spojení a zdvojnásobení kapacity propojení v Evropě v příštích deseti až patnácti letech. Studie pak nabízejí cestu, jak mohou země CEE optimalizovat využití obnovitelných zdrojů energie, dosáhnout klimatické neutrality a zároveň z celého procesu ekonomicky benefitovat.

Ambicióznějším zaváděním větrné a solární energie může region střední a východní Evropy snížit průměrné velkoobchodní ceny elektřiny o 29 % ve srovnání se současnými politickými ambicemi. Region může být také plně soběstačný, pokud jde o výrobu elektřiny, a v roce 2030 vyvézt 23,1 TWh elektřiny ve srovnání s dovozem 7,3 TWh v roce 2022. Pokud se region nebude podílet na energetické transformaci Evropy, ztratí hospodářskou konkurenceschopnost a stane se závislým na dovozu elektřiny.

Evropská elektrizační soustava je největší propojenou sítí na světě s více než 400 interkonektory, která spojují téměř 600 milionů obyvatel. Provozují, rozvíjejí a plánují ji evropští provozovatelé přenosových soustav (TSO). ENTSO-E (Evropská síť provozovatelů přenosových soustav elektřiny) sdružuje 39 evropských provozovatelů přenosových soustav, kteří koordinují fungování a rozvoj propojené energetické soustavy.