Česko jako evropská tepna dopravy, energie a přenosu dat

Jak postavit vysokorychlostní tratě, které zlepší konkurenceschopnost Jihomoravského kraje? Podívejte se na alternativní návrh tras od Institutu Puls.

Institut Puls vydal novou studii Superkonektor, která zpracovává návrh českých vysokorychlostních tratí, ceny výstavby a počítá navýšení potenciálů mobility obyvatelstva pro jednotlivé kraje. Navrhuje zhruba o 200 km více vysokorychlostních tratí než Ministerstvo dopravy doplněných 300 km konvenčních tratí propojujících regiony. To vše za menší cenu, než současné plány Ministerstva dopravy. 

Výroční zpráva Institutu Puls za rok 2023 shrnuje naše úsilí posilovat hlavní konkurenční výhodu České republiky spočívající v její centrální poloze v Evropě. Institut se zaměřuje na 3 klíčové oblasti: České republiky jako křižovatky dopravní, energetické a datové. Zpráva shrnuje dosažené úspěchy, strategické partnerství a plány do budoucna, s důrazem na spolupráci napříč sektory a politickými spektry k realizaci ambiciózních národních a evropských cílů.

Ve spolupráci se Sdružením obcí dotčených VRT připravil Institut Puls alternativní variantu vedení vysokorychlostní tratě v Ústeckém kraji. “V souladu s našimi hodnotami prosazujeme udržitelná a společensky spravedlivá řešení. Tedy vysokorychlostní železnici, která neobsluhuje výhodně jen Prahu, Ústí a Drážďany ale i obce po cestě a volíme taková řešení, které snižují hlukovou zátěž z nákladní dopravy pro místní” uvádí ředitel Institutu Puls Adam Ondráček.

V nově dosažené dohodě tak specifikuje Evropská Unie parametry této infrastruktury, na základě kterých může být spolufinancován unijními prostředky. Ukazuje se ale, že Česko si svou ambicí nechává unikat unijní prostředky na výstavbu železnic a vysokorychlostních tratí. “V Česku odpovídá novému požadavku EU pouhých 35% železnic zařazených do jádrové sítě TEN-T plánovaných k současnému dni,” vysvětluje dopravní expert Ing. Jiří Kalčík z Institutu Puls. Evropská rada a parlament se shodli na tom, že klíčovými parametry tratí z jádrové sítě TEN-T bude rychlost alespoň 160 km/h do roku 2040. V tomto ohledu má Česko malé ambice.

Německý a estonský provozovatelé energetické sítě podepsali již v květnu 2023 memorandum o spolupráci na postavení nového podmořského elektrického kabelu. Estonsko masivně investuje do výstavby větrných elektráren u pobřeží Baltského moře a může tak prodávat své přebytky pomocí podmořských vysokonapěťových kabelů do Německa. To tak nahradí nefunkční projekt Nord Stream a definitivně se otáčí k plynu zády. Nedávno vydaná studie EMBER poukazuje na to, že na pobřeží Baltského moře může do roku 2030 vzniknout až 14 gigawatt větrných parků, tedy ekvivalent sedmi českých jaderných elektráren Temelín.

Ve výsledku by tak mohli turbíny nabídnout až sto násobek výkonu jedné jaderné elektrárny Temelín. Obdobně velký potenciál má střední Evropa v oblasti solární energie. To by mělo za výsledek snížení ceny silové elektřiny o 29 % v celém regionu. Obě dvě studie jsou již nyní ke stažení v češtině na webu Institutu Puls.

V pondělí 2. Září 2023 ve 13 hodin se na půdě vládního výboru pro udržitelnou energetiku a dopravu představí experti z českého týmu SEEPIA a mezinárodního think-tanku EMBER. Zástupcům výboru, jehož úkolem je radit Vládě ve věci udržitelného rozvoje energetiky a dopravy a přinášet mezinárodní expertízu se tak představí hned dva zásadní dokumenty.

Cílem kulatého stolu je diskutovat pozitivní vizi, jak reálně využít příležitostí zelené transformace v ČR a zajistit si konkurenceschopnost do budoucna. Souběžně nyní probíhá několik procesů, které ovlivní vývoj české ekonomiky. Na globální úrovni je to rostoucí deglobaliza- ce, snaha o zkracování dodavatelských řetězců a rostoucí státní subvence do výroby zelených technologií v USA či Číně. EU na tento vývoj reaguje např. návrhem Aktu o klimaticky neutrálním průmyslu či uvolněním pravidel pro státní podporu.

Česko je na pomyslné křižovatce a potřebuje novou vizi a směr pro další desetiletí až třicet let. Podnikatelské organizace a iniciativy se proto spojily do dosud největšího hnutí, aby upozornily na dlouho zanedbávané problémy českého hospodářství, kvůli kterým se země ocitla v pasti středních příjmů.

Institut Puls během svých pár měsíců existence zvládl navázat spolupráci s celou řadou institucí, jednotlivců a organizací. Memorandum o spolupráci jsme podepsali s předním britským energetickým think-tankem EMBER, Asociací pro rozvoj infrastruktury, Správou Železnic, ČEZ a projektem České zájmy v EU.

Od dnešního dne nás najdete v srdci pražského Starého města, konkrétně v coworkingovém prostoru Opero. Opero je umístěno v prestižním a dlouhou dobu uzavřeném historickém objektu Štencova domu v Salvátorské ulici, v těsné blízkosti pražského Staroměstského náměstí. Dům byl postaven počátkem 20. století podle návrhu předního architekta Otakara Novotného a stal se ve své době nejmodernějším tiskařským domem v regionu Střední Evropy.